Zajimalo by me, co je to za nerost diaboleit, tj. jaky je jeho spravny nazev, chemicke slozeni, vlastnosti, zarazeni, naleziste, vyznam a vyuziti.

V. K.

Diaboleit je velmi vzácný čtverečný, pseudokubický nerost, zásaditý oxychlorit Pb a Cu ze skupiny boleitu. Jeho tabulkovité krystaly jsou světle modré, lesklé, průhledné a majíé bledě modrý vryp. Vyskytuje se v oxydačních pásmech ložisek rud Pb a Cu, např. Essen (Německo), Mendip Hills (GB), Tiger (Arizona, U.S.A.).

Jsem zástupcem firmy, která vede mapovou dokumentaci pro povrchové lomy. Chci se vás zeptat ohledně vrcholů dobývacího prostoru: Je všeobecně známo, že každý lomový bod dobývacího prostoru (dále jen DP) má svůj pevně daný název. V některých případech se stává, že na lomovém bodě je vrt a potom má lomový bod i vrt stejné označení. Chtěla bych se proto zeptat, jestli ve výstupní papírové mapě by mělo být označení vrtu i vrcholu (tzn. Dvojí značení), nebo stačí když je popsán pouze vrt. Mohlo by se totiž stát, že na hranici DP bude ležet více vrtů, z nichž pouze některé budou současně lomovými body (lomy jsou na první pohled nepoznatelné) a jak se potom určí, který vrt je zároveň lomovým bodem a který ne? Stačilo by mi, kdyby jste mi poslali výňatek z nějakého předpisu, který tento problém řeší.

V. K.

Vrcholy dobývacího prostoru nejsou určeny vrty, ale souřadnicemi a pokud je tam vrt, tak jenom proto, že vymezuje vypočtené bloky zásob, má známé souřadnice a může zároveň sloužit jako mezník. Rozhodně by proto mělo být v mapě i označení vrtu. Hranice dobývacího prostoru řeší § 26 zákona č. 44/1988 Sb. - horní zákon. Pokud vedete mapovou dokumentaci v dobývacím prostoru, měl by jí podepisovat tzv. důlní měřič a ten by to měl vědět,protože dělá zkoušky u Báňského úřadu.

Prosím o radu, kde hledat na Internetu  " Těžba drahých kovů v České republice ".

E.G.

Drahé kovy se už v České republice netěží, protože jejich těžba byla hluboce ztrátová a musela být dotována z jiných odvětví národního hospodářství. Rudné hornictví u nás zaniklo v první polovině 90. let. Těžba nově nalezených velkých zlatých ložisek Mokrsko a Kašperské hory nebyla kvůli ochraně životního prostředí povolena. Pokud vím, tak by v současné době nebyla tato těžba pro stát ani nijak výhodná. Osobně se domnívám, že bude lépe nechat toto zlato našim potomkům v záloze, aby je mohli výhodně vytěžit, až budou i v místech dopravně vzdálenějších platit stejné normy chování k životnímu prostředí.

Potřebuji zjistit rozdělení ametyst, olivín, chalcedon, achat, jaspis. Co je polodrahokam a co je drahokam??

L. P.

Vámi uváděné minerály jsou :

1. zbarvené křemeny: (fialový ametyst, červený, zelený či žlutý jaspis, namodralý nebo šedivý chalcedon a z koncentrických vrstev chalcedonu a jaspisu složený achát, ve kterém tyto druhy křemenne v řezu vytvářejí proužky). Zbarvené křemeny jsou považovány za polodrahokamy.

2. nerost olivín: (chemicky (Mg,Fe)₂ SiO₄ je zcela běžný a vytváří neprůhledná zelenavá či žlutavá zrna v čediči. Jejich shluky v olivínickém čediči jsou tzv. olivínové koule. Drahokamový olivín chryzolit je na rozdíl od obecných olivínů průhledný a nacházel se v Podmoklicích u Semil.

Kde se nachází nejhlubší důl na světě ?

M. K.

Pokud vím, tak nejhlubší doly na světě jsou doly na zlato ve Witwatersrand v Jižní Africe a dosahují hloubky přes 3 500 m. Těží se tam slepence impregnované zlatem, které pochází ze starých rýžovišť, vzniklých mezi archaikem a proterozoikem (z doby kdy začaly vznikat první formy života, asi před 2,5 miliardou let).

Mohli byste mi prosím sdělit, jakou tvrdost má nerost znělec (fonolit, phonolite, Klingstein)?

J.L.

Tvrdost horniny závisí na tvrdosti základních minerálů z nichž se skládá a na jejich přeměně zvětráním. Z toho vyplývá, že se jejich tvrdost mění podle minerálu který je v bodě, ve kterém ji měříte. Znělec (fonolit, nefelinický syenit) sestává zejména z těchto nerostů: draselného živce s vyrostlicemi nefelinu a pyroxenu. V čerstvém stavu má draselný živec tvrdost T = 6, nefelin T = 5,5, pyroxen egirín T = 6 až 6,5. Tvrdost čerstvé horniny je tedy ve většině případů 6, zatímco u jílovitě zvětralé může být i T = 1.