Prosím o základní informace - typ minerálu, chemické složení o nefelinickém syenitu - anglicky "nepheline syenite".

J.Z.

Jedná se nejspíše o horninu "nefelinický syenit" - což je vyvřelina chudá křemenem, ve které jsou živce částečně nahrazeny tzv. foidy - nefelínem a zpravidla i malým množstvím sodalitu. Kromě draselného živce obsahují nefelín, který je zpravidla zelenavý nebo hnědavý, s mastným leskem. U nás se nefelinické syenity vyskytují v žilách u Doupova. Ve světě jsou např. na poloostrově Kola, jižním Norsku,Grónsku, Portugalsku.

Co je to příčná tektonika (příčné pukliny). Nechá se její směr odhadnout v terénu , třeba podle tvaru krajiny apod.?

M.T.

Příčná tektonika má směr příčný na hlavní tektonický směr. Každá tektonika se zpravidla projevuje ve tvaru terénu jako údolí, nebo nepravidelnost svahu a proto po ní bývaly vedeny meze, silnice a podobně. Ovšem na to, jestli může taková nepravidelnost souviset s tektonikou, může soudit jen geolog na základě celkové geologické stavby území. A k tomu, aby rozhodl, jestli jde o tektoniku příčnou, musí znát především i hlavní tektonický směr.

Chtěla bych se zeptat na vliv těžby sádrovce na okolí, jestli to zanechává něco ve vzduchu, jestli je tímto zásahem poznamenává nejbližší krajina a jestli je tato těžba něčím nebezpečná.

Z.J.

Protože sádrovec je rozpustný a voda ho vyluhuje, způsobuje problémy přítok sádrovcem nenasycené vody do jámy. Na dole Petr Bezruč v Kateřinkách u Opavy vnikala do jámy voda z řeky Opavice. V roce 1958 čerpané důlní vody obsahovaly asi 1,44 mg/l SO4. Za 1 rok se při průměrném čerpání 2 milionů m3 důlních vod rozpustilo asi 5 000 tun sádrovce o objemu 2 200 m3 a přitom docházelo k velmi intenzivní tvorbě nových krasových dutin. To samozřejmě může způsobit nestabilitu povrchu a musí se s tím počítat. Jinak jde v zásadě o stejný zásah do přírody, jako u každé jiné těžby. Je třeba to buď akceptovat, anebo nesádrovat.

Jaký je prosím překlad pro "tailings" do CZ? Je to "hlušina"?

M.Č.

Ne tak úplně. V historické knize o Aljašce "The Alasca Gold Rush" to znamenalo "ocasy" - štěrk, který zbyl pod ústím žlabů po vymytí zlata, ale ještě se v něm dalo lecos upaběrkovat.

V mnoha rozvojových zemích je jak známo nedostatek pitné vody. Přemýšlel jsem co konkrétně bych s tím mohl udělat. Vůbec ale nevím kde bych měl začít. Právě teď dokončuji střední školu. Je hydrogeologie na Karlově univerzitě ta nejlepší škola pro tento účel? Neznáte nějaké organizace, které se touto problematikou zabývají? 

N.

Domnívám se, že co se týče Přírodovědecká fakulta Univezity Karlovy v Praze je pro hydrogeologii v současnosti asi to nejlepší místo pro studium, protože příslušná katedra tam vyučuje tzv. aplikovanou geologii, tedy i inženýrskou geologii a geofyziku. Získáte přehled o všech oborech, které mohou být bezprostředně užitečné (a tedy i zaplacené) a přitom bude dobře podložený "vědeckou" geologií. Zdá se, že je Brno je zaměřeno více matematicky a Ostrava spíše na technické provedení. I to je ale důležité, protože když nevíte jakým způsobem se údaje získaly, nebo jakým způsobem se vzorce odvodily, nemůžete je správně posoudit. Jenomže matematiku lze v geologii uplatňovat jen v některých podmínkách a technika se samozřejmě velice rychle vyvíjí. Snažte se už během studia naučit běžně číst a co nejlépe mluvit anglicky a po studiu se zaměstnat pokud možno ve větším geologickém podniku, který dělá i vrtné a geofyzikální práce a projít tam pokud možno všechno.

Po posledním vývoji legislativy musím svoji někdejší odpověď doplnit v tom smyslu, že pokud hydrogeologii vystudujete na Karlově Univerzitě, tak si budete muset nechat za peníze každý projekt studny orazítkovat absolventem Stavební fakulty ČVUT, anebo Technické univerzity v Ostravě, protože Vám Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě odepře autorizaci.

Prosím vás, jak vypadá topaz? Mám nové náušnice, se světle modrým kamenem, dle prodavačky jde o topaz, kolegyně mi ale říká, že topaz je světle hnědý.

MUDr. D. T.

Topaz krystalizuje v kosočtverečné soustavě. Tvoří sloupkovité krystaly, vždy s podélnými rýhami na hranolových plochách, nebo stébelnaté i zrnité agregáty. Je bezbarvý nebo zbarvený žlutavě, narůžověle i modravě. Je průhledný nebo jen na hranách průsvitný, lesk má intenzivně skelný a vryp bílý. 

Odrůdy:

Topaz zlatý je průhledný, krystalovaný, barvy vínově žluté. (Německo).

Pyknit je též žluté barvy, ale stébelnatého až vláknitého slohu (Cínovec, Krupka).

"Brazilský rubín" je průhledný a narůžovělé barvy (Brazilie na řece Rio Belmonte).

Topaz modrý je průhledný (Ural na Murzince, Sibiř).

Citace: Němec F.: Klíč k určování nerostů a hornin. SPN 1979. Praha.

Chtěla bych vědět základní věci o ametystu, sfaleritu, křídě a azuritu.

F.H.

Ametyst je fialově zbarvený krystal křemene, používal se jako amulet proti opilosti. Ametyst od Ciboušova byl vybroušen do desek na ozdobu kaple Svatého kříže na Karlštejně.

Sfalerit je tetraedrický sirník zinečnatý. Své jméno (klamavý) má od toho, že se na první pohled podobá různým jiným minerálům, ale prozradí ho skelný lesk.

Křída je technický název výrobku. K jeho výrobě se používají například vápnité sedimenty křídového stáří (vzniklé v geologickém období nazvaném Křída).

Azurit je modrý slabě vodnatý uhličitan mědi. Vzniká na ložiscích mědi stykem vylouhovaných vodních roztoků s kysličníkem uhličitým.

Mám na pozemku zasypaný klenutý sklep. Zajímalo by mě, jestli je možné pomocí vrtu nebo jinak vymezit přesně místo kde začíná a kde končí, jestli by bylo možné tento sklep vyhrabat, kolik by to stálo a která firma by to mohla udělat.

M.K.

Váš sklep je možné nejlevněji zjistit kombinací proutku s geoelektrickým měřením. Celkovou cenu odhaduji na 10 000.- včetně té geofyziky, pokud ovšem nemáte pozemek jako zámecký park a máte alespoň představu o tom, kde asi ten sklep může být. Konzultace na pozemku je podle našeho ceníku 1500.- Kč, v lepším případě bych při tom v té ceně vytypoval proutkem kde ten sklep asi může být, aby se podle toho mohly navrhnout linie pro provedení geofyzikálních měření.Vůbec ale nemám tušení, kolik by stálo ten sklep vyčistit a zajistit. Bude to záviset na kubatuře a stavu toho sklepa. Musí to být firma se živnostenským listem na provádění a odstraňování staveb a práce musí projektovat a řídit autorizovaný inženýr z oboru pozemní stavby. Musí být na to stavební povolení.

Co je sopečná činnost, její průběh a místa výskytu.Tyto informace potřebuji na školní referát. Je to důležité! Velice děkuji za pomoc!

K.B.

Sopečná činnost je projev povrchového vulkanizmu - projevuje se sopečnými erupcemi, které bývají dvojí: výlevné, anebo explozivní. Sopečné výbuchy - exploze - jsou podmíněny plyny nahromaděnými pod ucpaným sopouchem. Náhlé a prudké exploze následující po delší periodě klidu se označují jako paroxysmus (záchvaty). Naproti tomu při sopečných výlevech vytéká žhavě tekutá láva klidně ze sopečného jícnu. U velké části sopek se střídají periody výbušné s výlevnými. Pod každou sopkou se předpokládá v hloubce nějaké těleso žhavé lávy, se kterým je sopka spojena sopouchem, anebo puklinou. Podle toho rozeznáváme erupce lineární (čárové) anebo centrální (středové). Z puklin se láva vylévá zpravidla klidně a tvoří na povrchu lávový příkrov (častý výskyt na Islandě), ale někdy na nich vznikají i malé krátery seřazené v řadě za sebou. Největší počet sopečných erupcí patří k centrálnímu typu a tvoří sopky - vyvýšeniny z nahromaděného sopečného materiálu. Ty se rozdělují na sopky celistvé, tvořené jenom lávou a stratovulkány, kde se střídají proudy lávy s vulkanickým popelem (tufem).

Lávové sopky na Havaji se označují jako štítové - jsou tvořeny nízkým plochým kuželem kruhové základny a uprostřed kužele vyúsťuje na vrcholu sopouch kotlovitým kráterem. Sloupec žhavotekuté lávy v sopouchu a kráteru stoupá nebo klesá.

Stratovulkány jsou sopky spojující vlastnosti výlevných a explozivních sopek. U mnoha z nich bývá sopečný kužel porušen mohutnou kotlovitou prohlubní která vznikla výbuchem a připomíná sice kráter, ale je mnohem větší. Někdy se tak z jedné sopky vytvoří sopek několik, s několika krátery - tzv. složený stratovulkán. Takovou sopkou je např. Vesuv, který vznikl 24.8.79 n.l. rozmetáním starší sopky Somma, která byla považována za vyhaslou.

Co to je za nerost SVOR a kde se nachází ?

J.P.

Svor je hornina složená převážně ze světlé slídy (muskovitu), křemene a podružného množství živce (plagioklasu. Někdy je významně přítomna i tmavá slída (biotit). Svor patří mezi tzv. metamorfované (přeměněné) horniny, které vznikly z usazených hornin pohřbených do velké hloubky překrystalizací, vyvolanou vysokým tlakem a teplem za přítomnosti silně mineralizovaných vod.  Má výraznou vrstevnatost, jejíž plochy jsou nápadně stříbřitě lesklé povlakem slídy. Různou intenzitou přeměny vznikly přechody mezi charakterem a vzhledem těchto hornin. Slaběji přeměněné jsou tzv. "svorové fylity", silněji přeměněné jsou "svorové pararuly". V Českém masívu jsou svory dost časté. Vyskytují se v Jižních Čechách u Kaplic, na Šumavě, na Domažlicku, u Žlutic, v Krušných horách i v Krkonoších.

Můžete mi, prosím, zodpovědět otázku, jaká terasa se nachází na pravém vltavském břehu, v lokalitě Na Františku, zda je to terasa maninská IVa, nebovidská IVc nebo se zde vyskytují pouze nejmladší říční a potoční náplavy. A případně v jako nadmořské výšce terasa vystupuje k povrchu, respektive jaká je zde mocnost pokryvných útvarů a zda jsou zde v podobě štěrkopísků.

Podle základní geologické mapy ČSSR 1:25 000 list 12-243 skutečně zhruba v místech nad nemocnicí Na Františku vychází na den würmská terasa, kterou Chlupáč I. (1988) nazývá manínskou terasou a která je jinde zakryta navážkou. Vysvětlivky k této mapě vydané ČGÚ ji nijak nepojmenovávají a rozeznávají v ní celkem 4 stupně.  Pokud jsem se nepřehlédl u hladin jezů, tak by měla würmská terasa přímo u nemocnice Na Františku nasedat na skalní podloží v úrovni asi 177 m.n.m., t.j. asi 8 m pod dnešní vzdutou hladinou Vltavy, zatímco ten výchoz je asi vyšší a jeho mocnost typuji asi na 6 m. Pokud budeme brát manínskou terasu jako celek würmského stáří, tak pokud není zakryta navážkou, anebo nevystupuje lokálně přímo na povrch, není překryta štěrkopískem, ale holocénní povodňovou hlínou, anebo zahliněným pískem. Podle citovaných vysvětlivek ke geologické mapě je její strop zhruba v úrovni dnešní hladiny Vltavy. Podrobné průzkumy ložisek štěrkopísku v osmdesátých letech ukázaly, že stavba každé říční terasy je mnohem složitější, než aby se dala někam stratigraficky přiřadit jako celek. Vypadá to, že se některé starší uloženiny znovu přehlubovaly a zanášely, takže jednoznačně stratigraficky zařadit nějakou její část bez husté sítě vrtů a podrobného vyhodnocení výškových vrstevnic, sledujících uložení materiálu o určitém složení a zrnitosti, je čirá  spekulace.