Co je pravdy na proutku ? Opravdu funguje ?

V.B.

Reakce proutku vzniká uvolněním jeho pružné energie nepatrnou změnou polohy rukou, vyvolané změnou gradientu okolních geofyzikálních polí.  Proutek je jednoduchý geofyzikální přípravek, který vůbec nereaguje na vodu, ale který při správném držení reaguje každému na okraje výkopů, skalních puklin anebo prohlubní ve skalním podloží. Právě těmi ale probíhá hlavní pohyb podzemní vody skalním podložím. Nejsilnější reakce proutku vzniká při kolmém přechodu přes rozhraní a proto jejich vyčlenění vyžaduje určitou metodiku. Tu proutkaři neznají a proto se mohou nezávisle na sobě shodnout jedině v tom případě, když je na pozemku takové místo, kde je reakce proutku výrazně nejsilnější. To ale bývá na špičce skalního hřbetu, anebo na temeni horninové žíly, tedy v místech, kde  studna nebývá optimálně umístěna. Většina proutkařů žije v zajetí proutkařských pověr a nikdy se dodatečně nepřesvědčili, na co proutek reagoval. Hloubku pramene proutkem zjistit nelze, neumožňuje to jeho fyzikální princip. Stejně tak nelze proutkem zjistit jeho vydatnost, protože v přirozeném stavu se podzemní voda pohybuje rychlostí jenom několika dm za den. "Vydatnost pramene" - tedy přítok do studny, je vyvolán snížením hladiny při čerpání, je mu přímo úměrný a závisí i na době čerpání a na omočeném obvodu studny. Bez definování těchto podmínek ho proto nelze ani předpovídat. Psychotronika nemá s proutkem nic společného, prokazatelně s ním nelze zjistit jevy nebo události, které neporušují pravidelný průběh těch geofyzikálních polí, na které proutek reaguje. Proto dopadly špatně všechny pokusy proutkařů určit do kterého potrubí byla právě vpuštěna voda, anebo vyhledávat ztracené osoby a předměty. V podrobnostech Vás odkazuji na články na internetové adrese http://www.geolog.cz/proutek.

Jaký je rozdíl v reakci proutku nad puklinou a žílou. Jaký je vztah mezi jednotlivými úseky reakce proutku a hloubkou objektu pod terénem?

MUDr. M. T.

Síla a smysl reakce proutku závisí na jeho držení a na rozdílu velikosti fyzikálních polí mezi těžištěm proutkaře a těžištěm proutku. „Žíly“ jsou buďto „horninové“, anebo „rudní“ a v obou těchto kategoriích jich existuje mnoho druhů. Pokusím-li se zobecnit jejich fyzikální rozdíly, tak zatímco horninová žíla je téměř vždycky kompaktní a proto většinou těžší a elektricky méně vodivá než její okolí, tzv. rudné žíly jsou po fyzikální stránce buď kompaktní a těžší, ale často elektricky vodivější nežli okolí, anebo jsou v tektonicky porušené hornině, která je lehčí než okolí a přitom je nad hladinou podzemní vody elektricky méně vodivá nežli okolí, zatímco pod hladinou podzemní vody je elektricky vodivější nežli okolí. Pohyb proutku vzniká tím, že nepatrný pohyb rukou uvolní jeho pružnou energii. Tento pohyb rukou je nejspíše reakcí na komplexní změnu geofyzikálních polí, kde je to jako u cirkulárky - těžko odhadnout, který z mnoha zubů Vás říznul. Obecně ale platí, že při přechodu z těžšího prostředí na lehčí proutek reaguje opačně nežli při přechodu z lehčího prostředí do těžšího a že u okrajů povrchových jevů (zasypaných výkopů anebo zarytých těžkých předmětů) je reakce proutku náhlá a ihned odezní, zatímco reakce na hlouběji ukryté zdroje geofyzikálních anomálií mají pozvolný náběh.

Chci na pozemku u řeky Bečvy / cca 15 m/ postavit studnu. Úspěšně pokračuji ve vyřizování povolení ke stavbě, ale pro určení zdroje podzemní vody / pramene/ mi bylo doporučeno obrátit se na proutkaře. Ten však chce za určení pramene 2500 Kč. Je to odpovídající cena? Má toto určení místa nějakou váhu pro následný hydrogeologický průzkum?

D.K. 

Práce proutkaře bez hydrogeologické kvalifikace je zbytečná a často zavádějící. Je povolena pouze pod řízením "odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie". Ten může názor proutkaře na přání objednatele respektovat, ale jen když není v rozporu s předpisy, protože svým kulatým razítkem stvrzuje, že jím projektované průzkumné dílo nenaruší vodní poměry v okolí a samozřejmě i to, že podle dosavadního stavu prozkoumanosti území bude mít jím navržená studna šanci fungovat. Nemůže navrhovat studnu do takové hloubky, anebo takovou technologií, aby to mohlo poškodit již existující okolní studny. Musí posoudit hydrogeologickou situaci pozemku, stanovit koncepci jímání podzemní vody a podle toho navrhnout typ, hloubku a konstrukci studny a technologii potřebnou k její realizaci. Po vyhloubení musí návrh její definitivní konstrukce přizpůsobit skutečně zjištěným geologickým podmínkám, vypracovat zprávu o geologickém průzkumu a odevzdat ji do archivu České geologické služby. Tato práce hydrogeologa stála za minulého režimu 10 až 50 tisíc Kč a v současné době je levnější. Pro rodinné objekty většinou od 6 do 8 tisíc Kč. 

Již delší dobu sháním kvalitního proutkaře, který by mi na mém pozemku našel vodní pramen, určil vydatnost, příp. i garantoval trvalost a vydatnost zdroje. Jsem z Chrudimi, takže nejlépe někdo z nedalekého okolí. Předem děkuji za pochopení a odpověď.

K.  

Proutkaři nemají ani kvalifikaci, ani oprávnění hledat prameny. Vydatnost vodního zdroje v průběhu čerpání pomalu klesá, dokud se neustálí na nějaké hodnotě, dané momentálním počasím.  Protože závisí na velikosti a využití povodí a na konstrukci studny, stanovuje se až po jejím zhotovení čerpací zkouškou. Obraťte se na některou z hydrogeologických firem, které naleznete na našem webu www.geolog.cz/geologie. Těžko Vám ale dokáže splnit všechno to, co Vám proutkaři mohou slíbit.

Do domu mé babičky neustále protéká voda skrze plochou střechu. Již dlouho pátráme po tom, kudy by se mohla dostat dovnitř. Učinili jsme všechna opatření která přicházejí v úvahu (izolace na různých místech), ale nebyli jsme úspěšní – voda prosakuje dál. Rozhodli jsme se proto využít služeb zkušeného proutkaře, který by mohl objevit zdroj průsaku. Dovoluji si Vás požádat o telefon na někoho, kdo by byl schopen mi pomoci.

O.Š.