Stručný přehled postupu při zřizování klasické studny.

Tento postup se podle báňských předpisů vztahuje i na studny vrtané tak velkým průměrem, že se v ní mohou zdržovat osoby. Vychází z platných předpisů, takže musí být obsahově naplněn bez ohledu na to, kdo a kde práce provádí. Co nenabízí firma, musí si zajistit stavebník sám.

*) Neprovádí se v jednoduchých podmínkách (např. ve stejnorodých náplavech řek), anebo když lze získat hodnověrné informace o hloubení blízkých studní. Podle závazné ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody se u studní pro veřejný vodovod a u veřejných studní musí vždy provádět průzkumný vrt až do nepropustného podloží,  nejméně však do hloubky dané součtem projektované hloubky studny a dvojnásobku jejího průměru.

**) Nepožaduje se pro studny jednotlivých občanů (domácností)

***) Pouze u studní ve skalních horninách

****) V zastoupení stavebníka žádá Obvodní báňský úřad o povolení trhacích prací většinou střelmistr. Žádost dokládá stavebním povolením studny a projektem trhacích prací malého rozsahu.

^†) Místně příslušným stavebním úřadem je stavební úřad pověřené obce („vesnička středisková“).

^††) Místně příslušným vodoprávním úřadem je obec s rozšířenou působností („malý okres“).

  V některých ochranných pásmech (les, inženýrské sítě, dráha,  biokoridory apod.), musí přímo majitel pozemku požádat jejich správce o souhlas, závazné stanovisko, anebo nebo vyjádření. V rámci svých možností Vám k tomu připravíme podklady. Vaše přímé zastoupení v těchto věcech můžeme převzít jedině za úhradu a jenom v případě, že na to budeme mít čas.

Podle stavebních předpisů nelze studnu budovat svépomocí. Podle báňských předpisů smí šachtové studny hlubší než 3 m projektovat jedině projektant s osvědčením od obvodního báňského úřadu a hloubit je smějí pouze organizace, které k tomu mají oprávnění od obvodního báňského úřadu. Budování studny hloubené v podzemí, anebo vrtané tak velkým průměrem, že se v ní mohou zdržovat osoby, je podle vyhlášky č. 55/1996 Sb. dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická dokumentace, která zajišťuje dostatečné informace o geologických poměrech, ve kterých má být dílo vedeno a která obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. V geologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané. Tam,  kde se v průběhu výstavby nepotvrdí předpokládané geologické poměry, se před dalším ražením provede dodatečný geologický průzkum. Geologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla.

Před zahájením prací musí  nabýt právní moci územní rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby a vodoprávní rozhodnutí vodoprávního úřadu o povolení k nakládání s vodami a stavební povolení vodního díla podle zákona č. 254/2001 Sb. Před tím lze provést (za podmínek stanovených aktuálním zněním zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a jedině pod vedením odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie) pouze průzkumný vrt *) pro zjištění geologických skutečností, potřebných pro vyprojektování studny. K žádostem o územní a vodoprávní rozhodnutí je třeba doložit zákonem předepsané dokumentace vypracované autorizovaným inženýrem pro obor vodohospodářských staveb. Přílohou žádosti o územní rozhodnutí bude i výsledek zjišťovacího řízení Krajského úřadu, kterému musíte podle novely zákona č. 100/2001 Sb.  oznámit svůj záměr čerpat podzemní vodu, aby mohl provést zjišťovací řízení, jestli Váš záměr nepodléhá zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí. Ke zjišťovacímu řízení je třeba doložit vyjádření hydrogeologa, mapy, stanovisko orgánu ochrany přírody, a stanovisko stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace. K žádosti o povolení odběru podzemní vody se vždy přikládá kromě dokumentace zpracované autorizovaným inženýrem také vyjádření hydrogeologa a u studní které nebudou sloužit jen jednotlivé domácnosti, také vyjádření správce povodí.