Hledání  léčivých pramenů  pro hospital Kuks

Autor: Petr Čížek  

E mail: info@aazzet.cz

Abstrakt:

Autor shrnuje krátkou historii lázní Kuks, která dala vznik unikátnímu reliktu barokního umění a navrhuje provést hydrogeologický průzkum zaměřený na vyhledání minerálních vod. Pokud by došlo v další fázi k obnově lázeňské tradice, vedlo by to k výraznému oživení této lokality. To by umožnilo návratnost  investic vkládaných do záchrany barokních památek a usnadnilo shánění prostředků potřebných na jejich průběžnou údržbu.  

Obsah:

 
 

Úvod

Historie lázní a jejich zřídelní základna

Hydrogeologické poměry

Možnost výskytu kyselek

Návrh hydrogeologického průzkumu

Závěr

Strukturní mapa území


Úvod

Geologická stavba okolí Kuksu dává naději na to, že by zde mohly být nalezeny uhličité kyselky. Proto by stálo za to vyčlenit zlomek toho, co bude muset být proinvestováno pro jeho záchranu, na pořádný hydrogeologický průzkum, zaměřený na vyhledání minerálních vod. Jejich zachycení by otevřelo možnost využít tento mimořádný areál pro exkluzivní lázeňské účely, kvůli kterým byl kdysi zřízen. To by umožnilo návratnost vložených investic a usnadnilo shánění prostředků potřebných na jeho rekonstrukci a údržbu.

Historie lázní a jejich zřídelní základna

Sochařská díla u Kuksu jsou na seznamu nejohroženějších světových památek. Tento barokní komplex léčebných zařízení byl promyšlenou investicí. Hrabě F.A.Špork ho začal budovat v roce 1692 podle projektu G.B.Alliprandiho v malebném labském údolí, které se nehodilo pro zemědělství, protože bylo příliš zamokřené. Na levém břehu Labe byla postavena lázeňská budova a v údolí Labe byly zřízeny upravené stezky kolem zachycených léčivých pramenů. Lázně byly uvedeny do provozu již v roce 1695 a rychle získaly klientelu. V roce 1702 bylo  v Kuksu postaveno divadlo a v dalších letech byly lázeňské cesty, vyzdobené plastikami Matyáše Brauna, prodlouženy až k Novému lesu u Žírče, kde vznikl sochařský komplex Betlém.

V roce 1707 byl na návrší na pravém břehu Labe postaven naproti lázeňské budově klášter Milosrdných bratří se špitálem a před ním kostel Nejsvětější Trojice s rozsáhlou kryptou pro zemřelé. Špitál měl velikou dobře vybavenou lékárnu a zásobovaly ho vodou tři studny vytesané do pískovce. Nejmělčí z nich je hluboká 17 m a měla by dost vody asi tak pro moderní dvojdomek, takže při tehdejších malých nárocích mohla uspokojit běžné potřeby asi sedmdesáti lidí. Na úklid špitálu a na zalévání rozlehlé zahrady ale stačit nemohla a její prohlubování bylo ukončeno, když se v ní přítok ani s rostoucí hloubkou nezvyšoval. Zato hloubení dalších dvou studní, hlubokých 21 a 22 m, bylo zastaveno až když se nepodařilo zvládnout neustále se zvyšující přítok prosté křídové vody.

Zřídelní základna lázní byla už od počátku problematická, protože zachycené „léčivé prameny“ v údolí Labe jímaly jen prostou mělkou podzemní vodu a z hlavních pramenů u lázeňské budovy dokonce vytékala zdravotně podezřelá voda, která napršela a vsákla do země přímo v městečku Kuks. Hrabě Špork se sice asi pokoušel nalézt pro své lázně skutečnou minerální vodu, ale bez úspěchu. Bez minerálního zřídla nemohl Kuks v narůstající konkurenci západočeských lázní obstát a tak už za dva roky po smrti hraběte Šporka dovršila úpadek lázní velká povodeň, která v roce 1740 zničila zachycené prameny v údolí Labe. Pro malý zájem klientů už nebyly nikdy obnoveny a lázně upadly v zapomenutí. Tam, kde kdysi vedly upravené lázeňské cesty kolem léčivých pramenů a vytesaných kamenných plastik, je dnes v širokém okolí Kuksu jenom neschůdný lužní les a rozlehlá mokrá luka ležící ladem.  

Hydrogeologické poměry

„Léčivými prameny“ hraběte Šporka byly ve skutečnosti jenom vývěry mělkých podzemních vod, které vznikly v místech, ve kterých vycházejí do boků labského údolí skalní pukliny, protínající na velkou vzdálenost bloky svrchněkřídových hornin. Ty jsou vodorovně uloženy a jejich vrstevní sled počíná pískovci mořského cenomanu. V nich jsou patrné dvě polohy. Spodní tvořená jemně až středně zrnitými pískovci s prolohami slepenců a svrchní tvořená jemnozrnnými prachovitými pískovci, které sloužily jako dobrý sochařský materiál. Nad nimi leží jílovitá poloha, která odděluje cenomanské pískovce od nadložních turonských slínovců. Tato sendvičová stavba, kterou údolí Labe prořízlo až do spodní polohy cenomanských pískovců, zapříčinila vznik tří obzorů svrchněkřídové podzemní vody.

Svrchní zvodnělý obzor se vyvinul ve spodnoturonských slínovcích a stéká jejich puklinami po jílovité poloze nad cenomanskými pískovci. K němu nejspíš náleží hlavní prameny u lázeňské budovy, které byly později zachyceny pramenní jímkou pro vodovod zásobující střední část obce.

Střední zvodnělý obzor vznikl v puklinách cenomanských pískovců mezi jejich dvěma oddíly. Sem náleží prameny na pravém břehu Labe: pramen svatého Františka, pramen ve starém lomu, který z něho sestupuje skalní puklinou ke sbořenému altánu a prameny, které směrem ke Kuksu tvoří mokřiny ve výšce několika metrů nad úrovní řeky. Ve špitální zahradě jsou do tohoto zvodnělého obzoru vyhloubeny 3 studny, hluboké 17 až 22 m.

Spodní zvodnělý obzor  vznikl v puklinách spodní polohy cenomanských pískovců a komunikuje přímo s řekou a s podzemní vodou z puklin podložního krystalinika. Tento obzor nebyl pro lázeňské účely využíván.  

Možnost výskytu kyselek

Kuks leží zhruba v polovině spojnice vedené mezi Lázněmi Bělohrad a mezi nejzápadnějším výskytem kyselek Náchodsko – Kladské oblasti ve Třticích. Přívodní cesty kysličníku uhličitého mohlo vytvořit mimořádné tektonické porušení území, protože u Kuksu  vybíhá centrální křídová pánev k severozápadu a vytváří královédvorskou synklinálu - úzký dlouhý výběžek, jehož jihozápadní okraj je strmě vyzdvižen podle hlubinného zlomu. Geofyzik RNDr. Josef Matouš z firmy Geofyzika a.s. provedl rešerši regionálních geofyzikálních měření z širšího okolí Kuksu a vypracoval strukturní schéma geologické stavby jeho okolí (Příloha 1). Dospěl k závěru, že „z magnetometrických, radiometrických, seismických a geoelektrických měření je patrné strukturní propojení Lázní Bělohrad na zájmovou oblast u Kuksu“. Jižně od Kuksu probíhá buď přímo v podloží křídy, anebo v hloubce do 300 m pruh vulkanosedimentárních hornin, které jsou v oblasti Nového Kašova a Zaloňova dislokovány příčným zlomem severojižního směru. Ten propojuje pokračování hlubinného Lužického zlomu s Kašovským a Vlčkovickým zlomem a může být místem výstupu plynů a minerálních vod, pocházejících z hlubinných struktur. Protíná údolí Labe asi 800 m západně od špitálu a je možné, že jeho podružné struktury zasahují i do prostoru špitálské zahrady. V nejbližším okolí Kuksu se může uhličitá kyselka vyskytovat podobně jako v Lázních Bělohrad v puklinách tektonicky porušeného krystalinika pod křídovými horninami.  

Návrh hydrogeologického průzkumu

Průzkum byl navržen ve třech navazujících etapách, přičemž zahájení každé další etapy je podmíněno úspěšnými výsledky předcházejících prací.

V první etapě je třeba provést komplex geofyzikálních a plynometrických měření k vyhledání tektonických struktur, které by mohly být přívodními drahami minerálních vod. Proměřená plocha pokryje rozlohu asi 1,7 km2, aby bylo možné si udělat obrázek o jejich vzájemných vztazích. Náklady na tyto práce a na přípravu 2. etapy odhaduji na 200 tis. Kč.

Ve druhé etapě je třeba provést vyhledávací vrty v místech vytypovaných geofyzikálním měřením. Vyhledávací vrty budou hluboké 120 až 200 m a odtěsněné od svrchněkřídové podzemní vody. V průběhu vrtání na nich budou prováděny orientační čerpací zkoušky s odběrem vzorků vody na základní chemický rozbor a na obsah kysličníku uhličitého. V případě pozitivního výsledku budou vystrojeny anticorrem jako jímací a budou na nich provedeny týdenní odběrové zkoušky s kompletními laboratorními rozbory vody. Prověří nejprve severojižní zlom probíhající mezi Zaloňovem a Stanovicemi a s ním spojené tektonické struktury. Vyhledávací vrty budou rozmístěny v trase možných lázeňských cest a pokud budou úspěšné, bude jeden z nich umístěn přímo ve špitálské zahradě. Za předpokladu 4 pozitivních vrtů odhaduji náklady na druhou etapu asi na 3,5 milionu Kč.

Ve třetí etapě bude uskutečněna společná dlouhodobá odběrová zkouška z vybraných objektů s pravidelnými odběry vzorků vody na kompletní laboratorní rozbor.

Závěr

Podnět k provedení hydrogeologického průzkumu v okolí hospitálu Kuks jsem poslal ministrovi kultury panu Pavlu Dostálovi, a protože  případný úspěch by měl regionální dopad, poslal jsem tentýž podnět  i ministrovi pro místní rozvoj, panu ing. Petru Lachnitovi. Zahájení každé další etapy je podmíněno úspěšnými výsledky předcházejících prací a protože první etapa není příliš finančně náročná, nemělo být nad síly dvou ministerstev ji ufinancovat. Jenomže zatímco pan ministr Dostál mi nabídl alespoň morální podporu v této věci a nabídku bezplatných konzultačních a odborných služeb organizací, spadajících pod jeho rezort,  Ministerstvo pro místní rozvoj  mne odkázalo  do lampárny, tedy na ministerstvo zdravotnictví, které má jistě svých problémů dost. 

Důvodem, proč jsem nakonec nabídku p. ministra Dostála nevyužil a proč jsem přestal o uskutečnění průzkumu usilovat, byl postoj obce Kuks, která o věc vůbec neprojevila zájem a ani přes urgence se k věci nevyjádřila, ačkoliv právě její obyvatelé by mohli mít z nalezení minerálních pramenů největší přinos. Domnívám se, že by bylo zbytečným plýtváním silami prosazovat něco o co místní zastupitelstvo zjevně vůbec nestojí a pokud by člověk sháněl peníze bez jejich souhlasu, vypadal by jako podvodník.

V současné době všeobecného šetření taková akce zřejmě vůbec nepřichází v úvahu, ale domnívám se, že všechno, i finanční krize, má někdy svůj konec. Pokud se postoj obyvatel Kuksu k vlastnímu domovu změní, tak věřím, že se podaří sehnat i potřebné prostředky. Pak bude možné zjistit, jestli mělo 300 let staré úsilí hraběte Šporka reálný podklad a  pomocí moderní techniky vytvořit předpoklady pro to, aby kombinace lázeňství s barokními památkami vrátila regionu kolem Kuksu jeho někdejší lesk a slávu.

Rozcestník geolog.cz            Informační web studny.info    

Kontakt info@geolog.cz

Agentura A až Zet® - RNDr. Petr Čížek. A až Zet je ochranná známka zaregistrovaná Úřadem pro ochranu průmyslového vlastnictví. © RNDr. Petr Čížek, RNDr. Josef Matouš. All rights reserved.