Building of ground water captation structures and a
role of a hydrogeologist in this process
Svatopluk Šeda
OHGS s.r.o., 17. listopadu 1020, 562 01 Ústí nad Orlicí, seda@ohgs.cz, tel. 465 526 075
Předneseno
na XII. národním hydrogeologickém kongresu v Českých Budějovicích 19. - 22. září
2005.
Abstrakt: Projekce jímacích objektů
podzemí vody spadá v současné době do kompetence osob s autorizací
pro obor vodohospodářské stavby a hydrogeolog má v podstatě jedinou
možnost vstoupit do tohoto procesu prostřednictvím
institutu vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k nakládání
s podzemní vodou ve smyslu § 9, odstavec 1 zákona č. 254/2001 Sb. Funkce
tohoto vyjádření a jeho forma jsou hlavní náplní příspěvku.
Klíčová slova: jímací objekt, projektant,
hydrogeolog
Základními právními nástroji
pro projekční přípravu, povolování, výstavbu a kolaudaci vodních děl určených
k jímání podzemní vody jsou
stavební zákon č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vodní zákon
č.254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky k těmto
zákonům. Kdo může tato díla projektovat specifikuje stanovisko Výkladové komise
MZe čj. 25714/02-6010 ze dne 4.3.2003. Je to vždy osoba, která získala
oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tedy osoba
s autorizací pro obor vodohospodářské stavby. Výstavbu uvedených
objektů může provádět pouze organizace
s oprávněním k činnosti prováděné hornickým způsobem ve smyslu zákona
č. 61/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů a ve smyslu prováděcích vyhlášek
k tomuto zákonu (to v případě jímacích objektů hlubších než 30 m) nebo
firma se živnostenským listem Specializovaná stavební činnost, dříve
Studnařství (to v případě jímacích objektů s hloubkou do 30 m).
Součástí podkladů pro vydání stavebního povolení k vodním dílům určeným
k jímání podzemní vody je i podklad k povolení k nakládání
s vodami ve smyslu § 8 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších
předpisů. Podmínkou vydání tohoto povolení je ve smyslu § 9 odstavec 1
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad nerozhodne
jinak V odvolávce na zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o
Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů se má zato, že touto
osobou je osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie.
Doporučený způsob projekce a
provádění vodních děl určených k jímání podzemní vody je tedy následující:
- projektant vodního díla, tj. osoba s autorizací pro
obor vodohospodářské stavby, zpracuje projekt vodního díla pro územní řízení.
Součástí projektové dokumentace je dokladová část v rozsahu, kterou
individuálně určuje místní stavební úřad (většinou situace, výpis z KN,
doklad o vlastnických vztazích, vyjádření správců inženýrských sítí, souhrnné
stanovisko oddělení životního prostředí, aj.);
- na stavební úřad se podá žádost o vydání územního
rozhodnutí ve smyslu § 39 zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů;
- po nabytí právní moci územního rozhodnutí, s uvážením
v něm obsažených požadavků, dopracuje osoba s autorizací pro obor
vodohospodářské stavby projektovou dokumentaci pro stavební povolení dle § 15
zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a pro povolení
k nakládání s podzemní vodou ve
smyslu § 8 stejného zákona. Její součástí musí být, jestliže vodoprávní úřad
nerozhodne jinak, vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k nakládání
s podzemní vodou dle § 9, odstavec 1 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění
pozdějších předpisů. Takto připravený podklad se podá na speciální stavební úřad (vodoprávní úřad)
k vydání stavebního povolení vodního díla a povolení k nakládání
s podzemní vodou;
- po nabytí právní moci
stavebního povolení se vypracuje ve smyslu vyhlášky č. 239/1998 Sb.
prováděcí projektová dokumentace vodního díla, která má ve smyslu přílohy č. 1
citované vyhlášky část geologickou a technickou. Tuto dokumentaci mohou
v případě jímacích objektů hlubších než 30 m vypracovat pouze osoby
s oprávněním projektování prací prováděných hornickým způsobem,
v daném případě k provádění strojního vrtání studní s hloubkou nad 30 m.Prováděcí
projektovou dokumentaci vypracovává zpravidla vrtná firma a tato dokumentace
nepodléhá žádnému dalšímu povolovacímu řízení. Dodavatel prací, který má
oprávnění k provádění strojního vrtání
studní s hloubkou nad 30 m, splní pouze ohlašovací povinnost vůči báňskému úřadu a může za podmínek stanovených ve stavebním
povolení vodní dílo vybudovat. Na vrty s hloubkou menší než 30 m se
ohlašovací povinnost vůči báňskému úřadu
nevztahuje;
- po dokončení vrtů zpracuje osoba s autorizací pro
obor vodohospodářské stavby dokumentaci skutečného provedení díla pro účely
kolaudačního řízení, přičemž jeho součástí jsou doklady které určuje stavební povolení (zkoušky těsnosti,
hydrodynamické zkoušky, atesty, prohlášení o shodě, apod.)
Jak z výše uvedeného textu vyplývá, jímací objekty podzemní vody dnes projektují autorizovaní inženýři v oboru vodohospodářských staveb, kteří obvykle nemají k této činnosti optimální předpoklady, neboť jim zpravidla chybí kvalifikace hydrogeologická. Hydrogeolog má, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak, možnost prezentovat své znalosti pouze nepřímo prostřednictvím již zmíněného § 9, odstavec 1 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť stavební povolení k vodnímu dílu určeného k jímání podzemní vody nelze vydat bez souběžného povolení k nakládání s touto vodou a toto povolení nelze až na výjimky vydat bez vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.
Prozatím neexistuje žádný oficiální podklad,
který by upravoval obsah vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Jak však
z výše uvedeného vyplývá, je toto vyjádření pro hydrogeologa jediným
právním nástrojem, kterým může ovlivnit umístění jímacího objektu podzemní
vody, jeho konstrukci, velikost odběru
vody a případné podmínky tohoto odběru tak, aby nebyly nežádoucím způsobem ovlivněny okolní
vodní a na vodu vázané ekosystémy (což byl patrně záměr zákonodárce), ale
současně aby návrh svým
technicko-ekonomickým řešením optimálně využíval přírodního potenciálu, které mu
dané území z hlediska jímání podzemní vody nabízí (což patrně nebyl záměr
zákonodárce, ale hydrogeologická etika tak velí). S uvážením tohoto pojetí
hydrogeologického vyjádření dle § 9, odstavec 1 zákona č. 254/2001 Sb. jakožto
jediné účinné zbraně v boji
k odvrácení případných nevratných škod na režimu podzemních vod konkrétní
oblasti, by předmětem vyjádření osoby s odbornou způsobilostí mělo
být:
- charakteristika vodního
zdroje, s kterým má být nakládáno a rozsah tohoto nakládání;
- prognóza vlivu nakládání s
vodami na vodní a na vodu vázané ekosystémy;
- prognóza vlivu nakládání s
vodami na vodní díla, stavby nebo zařízení;
- doporučení pro eliminaci
vlivu nakládání s vodami na vodní a na vodu vázané ekosystémy a na vodní
díla, stavby nebo zařízení.
Při formulaci vyjádření ve smyslu výše uvedeného
obecného schématu si je třeba uvědomit jeden základní fakt a tím je to, že
hydrogeolog jinou možnost k vyjádření se k dané kauze již ze zákona
nemá, pokud si ovšem prostor pro svou návaznou účast při řešení kauzy ve svém
vyjádření nevytvoří. Jsou jenom dvě možnosti: pokud se ví jakým způsobem bude
k nakládání s vodami docházet a úroveň hydrogeologické prozkoumanosti
lokality je v konfrontaci se způsobem nakládání s podzemní vodou
dostatečná, tzn. že je možno s vysokou mírou pravděpodobnosti prognózovat
především vliv na okolní vodní a na vodu vázané ekosystémy a na místní stavby a
zařízení, je možno uvedené vyjádření zpracovat bez hydrogeologického průzkumu.
Jestliže však hydrogeolog potřebné
podklady pro kvalifikované zpracování vyjádření nemá, je nezbytné aby si je
pořídil v rámci hydrogeologického průzkumu. Má přitom ve smyslu vyhlášky
č. 369/2004 Sb. k dispozici následující dvě etapy průzkumu:
- buď je míra jeho
neznalosti významná, pak je nezbytné nejprve realizovat etapu podrobného
hydrogeologického průzkumu, přičemž závěrečná zpráva o tomto průzkumu je
současně vyjádřením osoby s odbornou způsobilostí a teprve na základě
tohoto průzkumu je možno zpracovat projektovou dokumentace vodního díla;
- nebo je míra jeho
neznalosti méně významná, a pak lze v určitých případech zpracovat
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí jako podmíněné, přičemž podmínkou
je realizace etapy doplňkového hydrogeologického průzkumu, který se provádí až
souběžně se stavbou. Sem patří např. testovací práce na budovaném jímacím
objektu, verifikující m.j. množství vody povolení k odběru, vliv na okolní
zdroje, apod.
Jak je z textu zřejmé, role hydrogeologa při budování jímacích objektů podzemní vody je přesně taková, jakou si ji sám vytvoří. Musí však mít na paměti, že má možnost využít jen toho, co mu současné právo nabízí. A to je především vyjádření ve smyslu § 9, odstavec 1 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.