Studny a vrty  - postup při jejich zřizování

Podle současných právních předpisů se stavby studní i vrtaných povolují společně s vydáním povolení k nakládání s vodami, které se v případě podzemní vody vydává na základě výsledků hydrogeologického průzkumu. Pouze v řídkých případech kdy se jedná o podrobně prozkoumaná území (zpravidla jen v monotónních náplavech velkých řek), se může hydrogeolog vyjádřit k zamýšlenému nakládání s podzemními vodami jen na základě archivních hydrogeologických průzkumných prací, aby bylo možné vypracovat dokumentaci pro předem povolené vodní dílo.  Proto se zpravidla provádí geologické průzkumné dílo, které se teprve následným úředním rozhodnutím stane studnou. Převést průzkumné dílo na studnu lze jedině  na základě vodoprávního řízení a jedině v případě, že to není v rozporu se schváleným územním plánem a územními rozhodnutími. Podle §44 zákona č. 114/1992 Sb. nelze na území národních parků a chráněných krajinných oblastí vydat bez souhlasu orgánu ochrany přírody rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a k vodohospodářským dílům a povolení k některým činnostem či udělení souhlasu podle vodního zákona. Dokud nenabude právní moci vodoprávní rozhodnutí o povolení nakládání s vodami a o povolení stavby vodního díla.

Studna nebo vrt jako průzkumné dílo

K zahájení hloubení průzkumného díla je třeba vodohospodářské povolení pouze v případě, že se nachází v zátopovém území, anebo v ochranném pásmu vodního zdroje. Geologický průzkum ale musí probíhat podle projektu, musí být zaevidován u České geologické služby a projektování, provádění a vyhodnocení průzkumného díla musí vést odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie, schválený Ministerstvem životního prostředí. Po vyhodnocení průzkumného díla žádá investor o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a na základě  závěrečné zprávy průzkumu o povolení k nakládání s vodami a o povolení stavby studny z průzkumného díla.

Postup:

  1. Vypracování a schválení projektu geologických prací a jejich evidence.

    Oprávněná řešitelská organizace vypracuje projekt geologického průzkumu. Po projednání zásahů do práv chráněných zvláštními předpisy schválí stavebník projekt geologického průzkumu vypracovaný řešitelskou firmou a ta ho zaeviduje v Geofondu České geologické služby. 

  1. Zaslání projektu Krajskému úřadu.

    Oprávněná řešitelská organizace odešle projekt geologického průzkumu Krajskému úřadu nejméně 30 dní před zahájením prací, jestliže projekt obsahuje strojní vrtné práce hlubší než 30 m, anebo jestliže jejich celková délka přesahuje 100 m. Pro urychlení  povolování studny se doporučuje, aby současně s tím byly odeslány i formuláře pro oznámení záměru resp. podlimitního záměru.
    Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska ochrany životního prostředí a v odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení, anebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu odloží.

    Kdokoliv kdo hodlá čerpat podzemní vodu, je podle zákona č. 100/2001 Sb. povinen předložit oznámení záměru, nebo při záměru čerpat méně než 1 mil. m3 za rok "podlimitního záměru" na předepsaném formuláři příslušnému krajskému úřadu. Krajský úřad v zákonné lhůtě rozhodne, jestli záměr nepodléhá posouzení EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.

  1. Ohlášení obci.

    Protože se jedná o geologické práce spojené se zásahem do pozemku, je oprávněná řešitelská organizace povinna oznámit nejméně 15 dní předem účel, rozsah a předpokládanou dobu provádění prací obci, na jejímž území mají být provedeny.

  1. Ohlášení báňskému úřadu.

U vrtů delších než 30 m a šachtic a klasických studní hlubších než 3 m musí provozovatel technických prací ohlásit práce obvodnímu báňskému úřadu nejméně 8 dní předem a totéž je třeba učinit i při  přerušení prací na dobu delší než třicet dnů. 

Doporučuje se zároveň poslat báňskému úřadu projekt prací se žádostí o vyjádření k jejich pozdějšímu použití ke stavbě studny.

  1. Vstup na cizí pozemky

Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou firmy povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu. Nedojde-li mezi nimi k dohodě a jde-li o případ veřejného zájmu uvedený v §14 zákona č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů, rozhodne o omezení vlastnických práv vlastníka, nebo nájemce pozemku okresní úřad. 

  1. Zajištění nebo likvidace průzkumného díla.

Po ukončení průzkumných prací se neúspěšné dílo likviduje, zatímco úspěšné dílo se musí zajistit, aby nedošlo ke zmaření dosavadních prací. Zajištění či likvidace se provádí podle projektu. Musí zajistit bezpečnost povrchu i z hlediska pozdějších účinků díla na povrch, zamezit narušení režimu podzemních vod, zabránit volnému unikání podzemní vody a zabránit vnikání povrchové vody do podzemních prostorů a vod. Rovněž musí řešit i ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními předpisy. Zajištění či likvidace průzkumného díla je součástí geologických prací, probíhá podle dispozic odpovědného řešitele a vyhotovuje se o něm protokol. 

  1. Závěrečná zpráva.

Řešitelská firma vypracuje závěrečnou zprávu průzkumu. Objednatel obdrží výtisk č. 1 s originály dokladů a další výtisky podle dohody. Jeden výtisk musí zaslat objednatel  České geologické službě k uložení do archivu Geofondu. Doporučujeme, aby to za něho provedla přímo řešitelská firma.

  1. Žádost o kolaudační souhlas - dle dispozic vodoprávního úřadu

k záhlaví

Studna nebo vrt provedené jako vodní dílo

Postup:

  1. Ohlášení záměru Krajskému úřadu

    Kdokoliv kdo hodlá čerpat podzemní vodu, je podle zákona č. 100/2001 Sb. povinen předložit oznámení záměru, nebo při záměru čerpat méně než 1 mil. m3 za rok "podlimitního záměru" na předepsaném formuláři příslušnému krajskému úřadu. Krajský úřad v zákonné lhůtě rozhodne, jestli záměr nepodléhá posouzení EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.

     

  2. Dokumentace pro povolení studny a žádost o vyjádření  správce povodí.

    Na základě výsledků hydrogeologického průzkumu a čerpacích zkoušek vydatnosti vodních zdrojů vypracuje autorizovaná osoba  dokumentace studny, předepsané pro územní a vodoprávní řízení. Pokud se nejedná o odběr podzemní vody pro domovní studnu jednotlivého občana (domácnosti), musí stavebník zaslat jeden výtisk dokumentace pro vodoprávní řízení správci povodí se žádostí o vyjádření.

  1. Žádost o územní rozhodnutí o umístění stavby

Stavebník podá na místně příslušný stavební úřad vyplněný tiskopis žádosti o územní rozhodnutí o umístění stavby vodního díla - studny. Tiskopis žádosti, který obdrží na stavebním úřadu doloží dokumentací, kterou vypracovala fyzická osoba s autorizací pro vodohospodářské stavby  podle  přílohy č. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb. a dalšími doklady uvedenými v tiskopisu žádosti.  Stavebník je povinen zajistit, aby informace o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání,  vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném, veřejně přístupném místě u pozemku, až do doby veřejného ústního jednání. Pokud tuto povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované jednání.
Účastníky územního řízení jsou žadatel, obec, vlastník pozemku, vlastníci sousedních pozemků a staveb na nich, účastníci o nichž tak stanoví zvláštní zákon,  další dotčené osoby pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech a v pochybnostech i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor, nebo pozemků.
Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí veřejné ústní jednání, je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě. Konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15 dní předem. Je-li v území vydán územní, nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení žadateli, obci a dotčeným orgánům jednotlivě a ostatním účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Územní rozhodnutí o umístění stavby platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší.

  1. Žádost o povolení k nakládání s vodami a o stavební povolení na studnu

    Stavebník podá na místně a věcně příslušný vodoprávní úřad vyplněné tiskopisy žádostí o povolení k nakládání s vodami a o povolení stavby vodního díla - studny. Tiskopis žádosti, který obdrží na vodoprávním úřadu doloží dokumentací, kterou vypracovala fyzická osoba s autorizací pro vodohospodářské stavby  podle  přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb. a dalšími doklady uvedenými v tiskopisu žádosti. Podkladem pro povolení k nakládání s vodami je vyjádření odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie, opatřené jeho vlastnoručním podpisem a kulatým razítkem, které je povinnou přílohou dokumentace.
     

  2. Podání odvolání v územním a vodoprávním řízení

    Účastník řízení může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže jej podat znovu. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok, nebo jeho vedlejší ustanovení. Pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.
    Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek, takže nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.
    Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten zašle stejnopis včas podaného a přípustného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení. Pokud napadené rozhodnutí sám nezruší nebo nezmění, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. V případě nepřípustného, nebo opožděného odvolání předá spis odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů a ve svém stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti, nebo nepřípustnosti odvolání.
    Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat. Jeho rozhodnutí je v právní moci, jestliže bylo doručeno žadateli a osobám na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem rozhodnutí vztahuje.

  1. Přezkumné řízení

    V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Jestliže podnět k přezkumnému řízení dal účastník, může přezkumné řízení provést správní orgán, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, pokud plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatnil, a jestliže tím nebude způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Jinak předá věc k provedení přezkumného řízení nadřízenému správnímu orgánu. V přezkumném řízení, v němž je přezkoumáváno rozhodnutí odvolacího správního orgánu, lze přezkoumat i rozhodnutí vydané správním orgánem prvního stupně. Účastníky přezkumného řízení jsou účastníci původního řízení, nebo jejich právní nástupci. Hrozí-li vážná újma některému z účastníků řízení nebo veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán při zahájení, nebo v průběhu přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost, nebo jiné právní účinky přezkoumávaného usnesení. Jde-li o rozhodnutí ústředního správního orgánu, rozhoduje v přezkumném řízení ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu.
     

  2. Ohlášení prací báňskému úřadu

    Pokud se nejedná o převedení průzkumného díla na studnu, ale o stavbu studny hloubené v podzemí do hloubky více než 3 m, anebo vrtané strojně do délky nad 30 m, anebo vrtané tak velkým průměrem, že má charakter podzemního díla ve kterém se mohou pohybovat osoby, je provádějící organizace povinna nejméně 8 dní předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu zahájení prací a obdobně je povinna ohlásit i přerušení prací na dobu delší než třicet dnů.
     

  3. Průběžné vedení geologické dokumentace při hloubení studny v podzemí

    Podle §17 vyhlášky ČBÚ č.55/1996 Sb. je vedení podzemního díla povoleno pouze je-li zpracována a průběžně doplňována geologická dokumentace, která zajišťuje dostatečné informace o geologických poměrech, ve kterých má být dílo vedeno. Podle §11 vyhlášky MŽP č. 368/2004 Sb. musí geologickou dokumentaci hloubení studny pořídit odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie a odevzdat ji České geologické službě k uložení do Geofondu.

k záhlaví