Hydrogeologické posudky a práce pro zřízení studní včetně dohledu nad vrty a veškeré dokumentace připravuje např. firma RNDr. Petr Čížek - A až Zet.

Pro návrat na původní menu klikni zde !

základní právní povědomí - studny, tepelné vrty, podzemní voda, vodoprávní předpisy

POJMY:
Definice studny
Tepelné vrty
Hydrogeologické práce
Zkušební vrt  
Průzkumný vrt
Odpovědný řešitel
Likvidace, anebo zajištění průzkumného vrtu, nebo průzkumné šachtice
Podlimitní záměr
Nepovolené studny
"Historické" studny
Povolení k odběru vody
Vodoprávní úřady
Správci povodí
POSTUP PŘI POVOLOVÁNÍ STUDNY- stručně
DODATEČNÉ POVOLENÍ STUDNY - stručně
DODATEČNÉ POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍ VODY - stručně
DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STUDNY - stručně
FORMULÁŘE ŽÁDOSTÍ A JEJICH POVINNÉ PŘÍLOHY - stručně
POKUTY

POJMY:

Definice studny - Podle §55 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách je studna stavba - vodní dílo, sloužící k nakládání s podzemní vodou. Mohou být čerpací i vsakovací. Studněmi jsou také U-smyčkové zemní tepelné výměníky tepelných čerpadel, vrtané i plošné, jestliže zasahují pod hladinu podzemní vody. ČSN 75 5115 - rozlišuje studny na trubní (vrty) a šachtové (klasické "kopané"). Báňské předpisy definují studnu jako svislé dílo (šachtici, jámu či vrt), určené k vodohospodářským účelům. Rozlišují čtyři druhy staveb studní prováděných na základě platných územních rozhodnutí a stavebních povolení  a průzkumné dílo, prováděné podle zákona o geologických pracích: 

1. stavba studny  hloubené v podzemí - šachtice do hloubky 3 m. Za podmínek stanovených stavebním zákonem je smí budovat firma s živnostenským listem pro vázanou živnost "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování ". Při práci platí obecné bezpečnostní předpisy. Provádějí se podle projektu vypracovaného autorizovaným technikem či inženýrem pro vodohospodářské stavby.

2. stavba studny  vrtané strojně - vrt s délkou do 30 m. Za podmínek stanovených stavebním zákonem je smí budovat firma s živnostenským listem pro vázanou živnost "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování ". Při práci platí obecné bezpečnostní předpisy. Provádějí se podle projektu vypracovaného autorizovaným technikem či inženýrem pro vodohospodářské stavby.

3. stavba studny vrtané strojně - vrt s délkou nad 30 m. Smí je budovat jedině firma s oprávněním vykonávat tuto činnost, vydaným obvodním báňským úřadem.  Při práci platí báňské bezpečnostní předpisy. Prováděcí projekt technických prací má geologickou a technickou část. K jeho vypracování a k řízení prací jsou oprávněni jedině pracovníci, kteří mají k takové činnosti osvědčení o odborné způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem a kteří se každé tři roky podrobují periodickému přezkoušení z báňských předpisů.

4. stavba studny hloubené v podzemí - šachtice či jáma do hloubky nad 3m, velkoprůměrové vrty a protlaky, pokud mají charakter podzemního díla, ve kterém se mohou zdržovat osoby. Smí je budovat jedině firma s oprávněním vykonávat tuto činnost, vydaným obvodním báňským úřadem.  Při práci platí báňské bezpečnostní předpisy. Je dovoleno je hloubit jedině podle prováděcího projektu a jen tehdy, je-li k nim zpracována a doplňována geologická dokumentace, která zajišťuje dostatečné informace o geologických poměrech, ve kterých má být dílo vedeno. Pokud zjištěné geologické podmínky neodpovídají jejímu předpokladu, musí být hloubení zastaveno a musí se provést dodatečný geologický průzkum. Vypracovat prováděcí projekt technických prací a tyto práce řídit jsou oprávněni jedině pracovníci, kteří mají k takové činnosti osvědčení o odborné způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem a kteří se každé tři roky podrobují periodickému přezkoušení z báňských předpisů. Podle §11 písm. a) vyhlášky MŽP č.368/2004 Sb. se hloubení studní geologicky dokumentuje v rozsahu, způsobem, s obsahem a náležitostmi jako při geologickém průzkumu.

5. hydrogeologické průzkumné dílo - vrt i šachtice jakékoliv hloubky. Smí je provádět jedině firma u které tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá odpovědný řešitel.  Všechny průzkumné šachtice a všechny vrty s délkou nad 30 m smí provádět jedině firma s oprávněním vykonávat tuto činnost, vydaným obvodním báňským úřadem.  Při práci platí báňské bezpečnostní předpisy, prováděcí projekt technických prací je přílohou projektu průzkumu vypracovaného odpovědným řešitelem a vypracuje ho provádějící firma. Po ukončení průzkumu musí být průzkumné dílo zlikvidováno, anebo zajištěno podle geologických předpisů, nesmí být používáno jako studna. Studnou se může stát teprve po nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby a vodoprávního rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a stavbě studny (bude využito jako část stavby studny).

Tepelné vrty slouží jako zdroj  tepla pro tepelná čerpadla. Podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí je ten, kdo hodlá provést vrt pro tepelné čerpadlo povinen tento záměr oznámit písemně a s náležitostmi uvedenými v tomto zákoně Krajskému úřadu. Ten provede zjišťovací řízení ve kterém posoudí, jestli tento záměr není třeba podrobit procesu EIA. Pokud bude vrt prováděn jako průzkumné dílo geologického průzkumu a bude hlubší než 30 m, anebo bude průzkumných vrtů více a jejich celková délka přesáhne 100 m, zařizuje tuto záležitost obvykle odpovědný řešitel geologických prací, který je podle zákona č. 62/1988 Sb. povinen projekt takového průzkumu odeslat k vyjádření na krajský úřad.Tepelné vrty je možné provést buď jako předem povolenou stavbu, anebo jako průzkumná díla která získají stavební povolení až před jejich připojením k tepelnému čerpadlu (tento postup  může být mnohdy  i nutný v případě, že jsou umístěny na nedostatečně prozkoumaném pozemku). Protože tepelné vrty jsou v převážné většině případů delší než 30 m, jsou činností prováděnou hornickým způsobem. Proto kromě dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení, kterou musí zpracovat autorizovaný inženýr, musí existovat i jejich prováděcí projekt, vypracovaný báňským projektantem. Provádět je smí jedině firma která má k této činnosti oprávnění od báňského úřadu.

Systémy tepelných čerpadel voda – voda odebírají teplo z proudu vody odebíraného z jímací studny a vraceného do země jinou, vsakovací studnou, proto pro ně platí stejná pravidla jako pro normální studny. Totéž platí i pro tzv. vrty SCW - se stabilním vodním sloupcem, kde se proud vody čerpá ode dna hlubokého vrtu a vrací se do jeho horní části. V tomto případě jde již vlastně o systém země - voda, ve kterém se vyměňuje teplo s horninou, avšak jako zemní tepelný výměník slouží přímo sloupec místní podzemní vody, která do vrtu po jeho vyhloubení nastoupala. Ve všech ostatních případech používají systémy tepelných čerpadel země - voda k výměně tepla s horninou teplonosnou kapalinu obíhající uzavřenými zemními tepelnými výměníky -  U-smyčkovými či koaxiálními vrty, tepelnými pilotami, anebo plošnými trubicovými kolektory položenými mělce (asi 1,5 m) pod povrch pozemku, které využívají teplo z letního slunečního záření, uchované v hornině. Ve většině států světa jsou všechny výše uvedené tepelné zdroje považovány za studnu bez ohledu na vztah k podzemní vodě a jsou nazývány "tepelné studny". Zemní tepelné výměníky zasahující pod hladinu podzemní vody byly od 4.8. 2004 až do 1.8.2010 považovány za vodní dílo i u nás. Od  "velké novely" vodního zákona se již za vodní dílo nepovažují, avšak i ke stavbě a provozování vrtů pro tepelná čerpadla které podzemní vodu nečerpají a jsou do nich zapuštěny jen kolektory naplněné teplonosným médiem, je nezbytný souhlas vodoprávního úřadu, který může žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.

Hydrogeologické práce jsou podle §2 odst. 1 písm. c) a d) aktuálního znění zákona č. 62/1988 Sb. geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje vyhledávání a průzkum podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních, minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracování geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu a zjišťování hydrogeologických poměrů území.
Hydrogeologické práce prováděné v rámci podnikatelské činnosti, nebo spojené se zásahem do pozemku, nebo jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy, smějí projektovat, provádět,  a vyhodnocovat jedině organizace  u kterých tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba "odpovědný řešitel".

Zkušební vrt  - takový pojem zákon nezná. Pokud ho vrtaři nabízejí, tak většinou nejde o průzkumný vrt podle zákona o geologických pracích (zákon č. 62/1988 Sb.), ale o nepovolenou vrtanou studnu.

Průzkumný vrt  podle §55 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách není stavbou. Podle §2 písm. b) vyhlášky č. 364/2004 Sb. je technickou prací geologického průzkumu. Podle §3 aktuálního znění zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích je ho oprávněna provést  jedině ta organizace, anebo podnikající fyzická osoba, u které projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací řídí a za jejich výkon odpovídá  odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie.   Pokud není prováděn v zátopové oblasti, v ochranném pásmu vodního zdroje, anebo v nějakém jiném ochranném pásmu, není k vyhloubení průzkumného vrtu potřeba jiné povolení, nežli od majitele pozemku. Odpovědný řešitel podle zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích plně zodpovídá za to, že průzkumný vrt nezpůsobí žádnou škodu a že bude po vyhodnocení výsledků řádně zlikvidován, anebo zajištěn. Odpovědný řešitel musí průzkumný vrt ještě před jeho hloubením zaevidovat v Geofondu České geologické služby, nejméně čtrnáct dní předem ho musí ohlásit obci a pokud je hlubší než 30 m, musí zaslat jeho projekt nejméně 30 dní předem Krajskému úřadu k vyjádření. Po vyhloubení průzkumného vrtu musí jeho objednavatel poslat do 2 měsíců do Geofondu České geologické služby jeho výsledky zpracované a podepsané odpovědným řešitelem a opatřené jeho kulatým razítkem.. Ve většině případů se počítá s jeho dalším využitím a jeho objednavatel žádá stavební a vodoprávní úřad, aby vydaly územní a vodoprávní rozhodnutí, která ho povolí použít  jako jímací část stavby studny. Do nabytí právní moci stavebního povolení studny zůstává průzkumným dílem a nesmí být bez účasti odpovědného řešitele nijak svévolně měněn. Až do vydání kolaudačního souhlasu s provedenou stavbou studny na něm smí být provedena jedině čerpací zkouška odpovědným řešitelem, avšak musí trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nesmí překročit 1 litr za sekundu (§ 8 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. – o vodách).
"Průzkumné vrty", které vrtaři provedou na počkání, anebo na "ohlášení obci" nejsou průzkumným vrtem, ale nepovolenou vrtanou studnou.

Odpovědný řešitel je osoba s osvědčením o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru hydrogeologie.  O odborné způsobilosti odpovědného řešitele rozhoduje Ministerstvo životního prostředí. Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalostí potřebných předpisů a bezúhonnost. Odpovědný řešitel opatřuje projekty, posudky, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.

Likvidace, anebo zajištění průzkumného vrtu, nebo průzkumné šachtice je součástí geologických prací. Podle §14  vyhl. č. 369 / 2004 Sb. se provádí způsobem, který zajistí bezpečnost povrchu a to i z hlediska možných pozdějších účinků na povrch, zabezpečí, aby se nezmařily využitelné výsledky prací, zejména zjištěné zásoby ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, zamezí narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů, volné unikání vody nebo plynu a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů a vod, řeší ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, řeší konečnou úpravu pozemků dotčených technickými pracemi a zajistí znepřístupnění podzemních prostor vytvořených při geologických pracích pro člověka.

Podlimitní záměr. Úplně každý záměr čerpat podzemní vodu v množství menším než 1 milion m³ za rok musí stavebník podle aktuálního znění zákona č. 100/2001 Sb. oznámit Krajskému úřadu jako tzv. "podlimitní záměr" ke zjištění, jestli nemá být jeho vliv na životní prostředí posuzován podle tohoto zákona (EIA). Oznámení se podává na  předepsaném formuláři. Protože každý krajský úřad k tomuto nařízení přistupuje s jinou benevolencí, je pro urychlení řízení spojených s povolováním studny užitečné, když odpovědný řešitel zašle Krajskému úřadu spolu s projektem vrtu hlubšího než 30 m   i vyplněný formulář "podlimitního záměru".

Nepovolené studny jsou všechny studny vybudované po roce 1954 bez úředního rozhodnutí. „Povolení vrtu od obce“, „souhlas obce“, "povolení od starosty“, ani „ohlášení zkušebního vrtu obci“ není stavebním povolením. Studny povolovaly v různých dobách úředním rozhodnutím stavební komise národního výboru, stavební úřad,  nebo vodohospodářský odbor. Od 1. ledna 2002 vydává rozhodnutí o povolení stavby studny vodoprávní úřad. Obec byla a je pouze účastníkem územního a vodoprávního řízení, která musí před vydáním stavebního povolení  proběhnout. Dalšími účastníky řízení jsou žadatel, majitel pozemku, majitelé okolních pozemků a staveb na nich a správci ochranných pásem, pokud do prostoru studny zasahují.

Historické studny jsou všechny studny vybudované před rokem 1955, které zásobují jednotlivé občany (domácnosti) vodou, pokud po celou dobu slouží pouze účelu, pro který byly vybudovány. Rozhodnutím vlády z roku 1959 a následujícími vodními zákony  jsou povolenou stavbou a mají povolen odběr podzemní vody. Podle zákona se "historická" studna  považuje za povolenou i v případě, kdy dokumentace studny  nebyla vůbec pořízena, nedochovala se, anebo není v náležitém stavu. Vlastník je ale povinen pořídit dokumentaci jejího skutečného provedení.

Povolení k odběru vody se vydávalo po kolaudaci studny rozhodnutím o uvedení stavby studny do trvalého provozu. Od 1. ledna 2002 vydává rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami (k odběru podzemní vody) nejpozději současně s rozhodnutím o stavebním povolení studny vodoprávní úřad. Odebírat podzemní vodu ze studny vybudované po 1.1.1955 lze pouze na základě platného povolení příslušného správního orgánu (vodohospodářského orgánu, popř. dnes vodoprávního úřadu). Pokud o vydání povolení nebylo v minulosti požádáno a povolení nebylo vydáno, je nezbytné co nejdříve o vydání povolení požádat vodoprávní úřad, jinak hrozí pokuty.

Vodoprávními úřady jsou obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady jako koncepční a odvolací orgán a ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad.

• Obecní úřady upravují, omezují, nebo zakazují pouze obecné nakládání s povrchovými vodami, pokud to nejsou hraniční toky.

• Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ("malé okresy") vykonávají všechno, co nepřísluší předešlým, anebo nadřízeným vodoprávním úřadům. Od 1.8.2010 povolují studny.

• Krajské úřady mají koncepční úkoly a vůči předešlým působí jako odvolací či přezkumný orgán.

• Ministerstva mají koncepční úkoly a  vůči předešlým působí jako odvolací či přezkumný orgán. Pokud se nejedná o činnosti přímo souvisící s ochranou vod a životního prostředí, které spadají pod MŽP (např. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových anebo podzemních, stanovení minimální hladiny podzemní vody, stanovení ochranných pásem vodních zdrojů....),   je ústředním vodoprávním orgánem Ministerstvo zemědělství.

POSTUP PŘI POVOLOVÁNÍ STUDNY

1. K povolení studny je podle § 15 zákona č. 183/2006 Sb. kompetentní jedině speciální stavební úřad (vodoprávní úřad) a ten smí stavbu studny povolit jedině se souhlasem obecného stavebního úřadu, příslušného k vydání územního rozhodnutí. Proto musí žadatel nejprve požádat stavební úřad o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby studny. Stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné ústní jednání a na základě výsledků územního řízení vydá územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí nabude právní moci 15 dní po doručení poslednímu účastníku řízení, pokud se některý z nich neodvolá.

2. Územní rozhodnutí s potvrzením o nabytí právní moci a stanovisko Krajského úřadu k záměru čerpat podzemní vodu přiloží žadatel k žádostem o povolení k nakládání s vodami a o povolení stavby studny, které  podá na vodoprávní úřad. U studní, které nejsou určeny jenom jednotlivým domácnostem, ale slouží např. i k podnikání, se k žádosti přikládá i stanovisko Správce povodí.  Vodoprávní úřad oznámí zahájení vodoprávního řízení účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, nejméně 10 dní před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Nejpozději současně s vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení stavby studny vydá rozhodnutí o povolení k odběru podzemní vody.

3. Užívání studny je podmíněno kladným vyřízením žádosti o kolaudační souhlas.

DODATEČNÉ POVOLENÍ STUDNY:

Studnu lze podle §129 zákona č. 183/2006 Sb. (nový stavební zákon) dodatečně povolit, pokud stavebník nebo vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, není na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštními předpisy. Jestliže stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, vodoprávní úřad zahájí a ihned přeruší řízení o odstranění nepovolené stavby a vede řízení o podané žádosti. Je-li stavba studny dodatečně povolena, vodoprávní úřad řízení o odstranění stavby zastaví. V rozhodnutí o dodatečném povolení studny může  buď vyjádřit souhlas s jejím užíváním, anebo může její užívání podmínit kladným vyřízením žádosti o kolaudační souhlas.

DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STUDNY  

U každé studny je  její vlastník povinen pořídit dokumentaci jejího skutečného provedení. Tu musí uchovat po celou dobu trvání stavby, popř. ji odevzdat novému vlastníkovi studny při změně vlastnictví. K vypracování takové dokumentace nepotřebujete autorizovaného projektanta, můžete si ji udělat i sám. Pokud ji nemáte, může Vám vodoprávní úřad nařídit její pořízení. Pokud uzná, že úplná dokumentace vypracovaná v přiměřeném rozsahu podle §4 vyhlášky č. 409/2006 Sb. není nezbytná, postačí dokumentace zjednodušená.

DODATEČNÉ POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍ VODY:

Odebírat podzemní vodu ze studní vybudovaných po 1.1.1955 lze pouze na základě platného povolení příslušného správního orgánu (vodohospodářského orgánu, popř. dnes vodoprávního úřadu). Způsob vydávání povolení k odběru podzemní vody upravuje § 9 zákona č. 254/2001 Sb. – (zákon o vodách). Pokud ho nemáte, musíte o něj požádat, jinak Vám neustále hrozí nepromlčená pokuta. Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb. (o geologických pracích), pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.

FORMULÁŘE ŽÁDOSTÍ A POVINNÉ PŘÍLOHY:

Žádosti o územní a vodoprávní rozhodnutí musí být podány na předepsaných formulářích, které obsahují přílohy prováděcích vyhlášek  ke stavebnímu a vodnímu zákonu. Získáte je na stavebním a vodoprávním úřadě. Seznam příloh, které je třeba k žádosti přiložit, je v každém formuláři uveden. Povinnou přílohou k žádosti o územní rozhodnutí o umístění stavby studny je Dokumentace podle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Přílohou k žádosti o povolení k odběru podzemní vody je Vyjádření odborně způsobilé osoby (hydrogeologa s osvědčením o odborné způsobilosti od Ministerstva životního prostředí). U studní které nejsou určeny jen pro jednotlivé domácnosti a u vrtů pro tepelná čerpadla je třeba přiložit i Vyjádření správce povodí. Povinnou přílohou k žádosti o stavební povolení studny je Dokumentace podle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.  Dokumentace pro stavební i vodoprávní řízení musí vypracovat osoby s autorizací pro obor vodohospodářských staveb.

POKUTY:

Sankce pro fyzické osoby nepodnikající za přestupky proti vodnímu zákonu jsou od 1.8.2010 stanoveny přímo vodním zákonem. Například :

 -  Za odběr podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami anebo v rozporu s ním se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m³ nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč. Pokutu lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. Nelze-li stanovit množství podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

-  Za zřízení vrtu pro využívání energetického potenciálu podzemních vod z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda bez souhlasu vodoprávního úřadu, lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

-  Fyzické osobě která nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na  výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování.

Pro návrat na původní menu klikni zde !